WeDuSiMa
Společnost
pro společenský život společenských vědců.
Jak se stát členem
nebo členkou WeDuSiMy a co to obnáší?
„Aby jenom kvetla“ – Inspirační
iniciativa studentů
Sociologové
ve světě kolem nás
·
Nejbližší akce:
o
v rámci čtvrtků
sociologizujícího dokumentárního filmu budou následovat
projekce filmů: The Corporation (Jennifer Abbott a Mark Achbar, 2003), Zdroj
(Martin Mareček, 2005), Hospital (Frederick Wiseman, 1970), Bowling for
Columbine (Michael Moore, 2002), Největší přání (Jan Špáta, 1964), Moravská
Hellas (Karel Vachek, 1964); vše pod patronací filmového guru Ivo Bystřičana
·
FOTOSOUTĚŽ
Katedra sociologie Fakulty sociálních
studií MU
a Společnost pro společenský život
společenských vědců Wedusima
vyhlásila první kolo sociologické
fotografické soutěže na téma „Znaky
cizince“.
Cílem soutěže, krom výtvarného oživení
jinak fádně nových bílých stěn katedry sociologie, je uchopit toto téma
v konturách konkrétních obrazů, představ, dějů, okamžiků, instalací –
vizuálních reprezentací.
Můžete zachycovat situace, které
považujete za reálné, můžete vytvářet instalace, které považujete za
vypovídající, můžete promýšlet navazující koncepty, které považujete za
důležité. Podmínkou účasti v soutěži není ani tak technická a umělecká
kvalita fotografií (na kterou přesto nemusíte zcela rezignovat), ale jejich
výpověď. Nezbytnou součástí vaší práce bude tedy i napsání krátkého komentáře
ke každému snímku.
Inspirací ke ztvárnění tohoto tématu
vám může být právě uplynulý čas cestování a poznávání. Dostatek podnětů jistě
naleznete i v každodenním životě mimo exotická letoviska - zajímavé situace se
často odehrávají na prahu našich dveří. Můžete pátrat po různých podobách
turismu, migrace a nomádství a jejich environmentálních a kulturně sociálních důsledcích;
promýšlet jejich souvislosti s chudobou a sociálním vyloučením, globalizací a
lokalizací, různými podobami moci a bezmoci, způsoby komunikace atp.
Využijte svou sociologickou imaginaci,
tvořte nebo probírejte svá díla a posílejte je (max. 3 snímky) spolu
s krátkým komentářem (max. 150 slov) na wedusima@seznam.cz.
Termín ukončení soutěže je v pondělí
13.listopadu 2006.
Soutěžní fotografie budou vystaveny na
webu a nejlepší díla ozdobí prostory katedry sociologie. Vítěz či vítězka
obdrží také věcnou cenu v podobě knihy.
Inspirací vám mohou být např. slova Z.
Baumana
„V našem světě masivní migrace, ve světě čím dál více obydlovaném
dobrovolnými turisty a nedobrovolnými tuláky, je těžké nevšimnout si tvrdohlavé
a znepokojující přítomnosti neznámých lidí, cizinců a přistěhovalců. Již
vystrašené a citlivé oko je připraveno zarámovat cizí spolupracovníky, sousedy
nebo kolemjdoucí do obecné postavy cizince, nepřátelského a hrozivého člověka
odjinud. A protože je to těžko viditelný a uchopitelný fenomén, je tendence
vysvětlovat jej konkrétní a vlastní zkušeností- tajemné a nepolapitelné hrozby
individuální identitě jsou umístěny na zápraží až dost hmotného nepřítele:
cizince ve vedlejším vchodě“ /Zygmunt Bauman/.
Trocha
teorie nikoho nezabije (a co tě nezabije, to tě posílí, že? :)
Barthes,
Roland. 2005. Světlá komora - poznámka k fotografii. Praha: Agite/Fra.
Collier,
John. 1986. Visual anthropology: photography as a research method. Albuquerque
: University of New Mexico Press.
Gillian,
Rose. 2001. Visual methodologies: an introduction to the interpretation of
visual materials. London: SAGE Publications.
Hall,
Stuart (ed.) 1997. Representation: cultural representations and signifying practices.
London: SAGE Publications.
Mirzoeff,
Nicholas (ed.) 2002. The visual culture reader. London: Routledge.
Pink,
Sarah; Kürti, László and Ana Isabel Afonso (eds.) 2004. Working images :visual
research and representation in ethnography. London: Routledge.
Simmel
Georg. 2006. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha : Sociologické
nakladatelství.
Bauman,
Zygmunt. 2000. Globalizace. Praha: Mladá fronta.
·
Kdo jsme a kde jsme se vzali?
WeDuSiMa je
studentským spolkem, fungujícím při katedře sociologie FSS MU. Není
integrální součástí katedry, působí jako
samostatné uskupení, avšak s domovskou institucí udržuje vztahy ve znamení
čilé spolupráce.
WeDuSiMa vznikla v roce 2000 jako spolek studentů
a studentek sociologie převážně magisterského a doktoratského stupně. Její
setkání byla otevřená komukoliv, kdo sociologii studoval/a, vyučoval/a,
praktikoval/a, anebo alespoň sympatizoval/a.
Akce měly převážně podobu přednášek na vybraná témata ze sféry
společenských věd, diskusí s pozvanými hosty či presentací diplomových
prací. Kromě toho studenti i studentky, kteří připravovali střetnutí WeDuSiMy,
začali organizovat seznamovací víkendy pro sociologické nováčky, začínající
studovat první ročník. Zakladatelé našeho sdružení také soustavně mapovali
zajímavé přednášky mimo působení WeDuSiMy a účastnili se i dalších akcí na půdě
FSS.
Spolu s přirozenou výměnou posluchačů a
posluchaček na naší fakultě činnost WeDuSiMy postupně během roku 2003 ustala.
Na konci jarního semestru 2004 vytvořila skupinka studentů a studentek mladší
generace materiál nazvaný Iniciativa za zkvalitnění studia sociologie „Aby jen
kvetla“,
v jehož duchu se rozhodla aktivity WeDuSiMy obnovit. Tradice
původního sdružení tak byla obohacena o nový formát pořádaných akcí.
V současné podobě se WeDuSiMa rovněž snaží přilákat do svých řad i mladší
studenty a dávat prostor též méně odbornému charakteru svých akcí. WeDuSiMa je
nadále otevřena všem dalším iniciativám, nápadům a inovacím, směřujícím k
programu její činnosti i povaze fungování.
·
Proč
existujeme?
WeDuSiMa
se snaží popularizovat a dále rozvíjet sociologický pohled na svět, podněcovat
a zprostředkovávat diskusi nad sociologicky zajímavými tématy. Pomocí své činnosti
stimuluje všímavost, kritické myšlení a rozvoj dalších intelektuálních aktivit
u studentů a studentek sociálních věd.
Participující
osoby pobízí k využívání sociologických znalostí a dovedností, k přemýšlení nad
fenomény každodenního okolního světa a společenskými událostmi. Vytváří prostor
pro tříbení, prohlubování, či další interpretace vědomostí získaných během
studia i v dalších mimoškolních aktivitách.
WeDuSiMa
nabízí možnost srovnání teoretické reflexe jednotlivých jevů v odborné
sociologii s jejich praktickým fungováním v běžném světě, překlad vědeckého
výkladu do jazyka konkrétních ilustrací.
Spolu s
ostatními spolky přibližuje studentům a studentkám dění na universitě, zjm.
fungování sociologické katedry.
Usnadňuje tak propojení mezi oběma prvky vysokoškolského vzdělávacího
systému a užší identifikaci posluchačů a posluchaček se svým domovským ústavem.
Tímto se snaží částečně vyplnit prázdný komunikační prostor, kterým se - v
souvislosti se zavedením koncepce masivního vysokoškolského studia - narušil
tradičně blízký vztah pedagog/žka – student/ka a téměř vymizel dříve velice
intenzivní společný studentský život.
·
Co vlastně děláme?
K naplňování svých cílů využívá WeDuSiMa řadu
aktivit:
1.
Pořádání diskusí
a debat - akce bývají orientovány na rozbor různých společenskovědních témat a
problémů, jejich vnímání v sociologii a fungování v životní realitě. Debaty se
odehrávají v mnoha formátech: přednášky externích odborníků/odbornic,
moderované diskuse, debaty studentů/studentek s absolventy/absolventkami
katedry i mezi sebou, prezentace zpracování různých fenoménů a jejich
interpretací v mimo sociologických oblastech (reklama, umění, architektura, pop-kultura,
média, politika, atd.).
2.
Presentace bakalářských, oborových a magisterských
prací - popularizace studentského
zpracování určitého problému, většinou v konfrontaci s jiným, podobně tématicky
zaměřeným přístupem.
3.
Organizace sociologicky zaměřených výletů a
exkurzí.
4.
Podněcování
iniciativ k řešení aktuálních otázek souvisejících se studiem sociologie
a možnostmi spolupráce s dalšími institucemi i studentskými spolky
5.
Pořádání seznamovacího pobytu pro sociologické
prváky na Cikháji
6.
Jakékoliv další aktivity, které jsou ve shodě s
cíly sdružení
·
Jak se stát členem nebo členkou WeDuSiMy a co to
obnáší?
WeDuSiMa má systém velice volného a do jisté míry
neformálního členství. Členem/Členkou se stává každý, kdo o to projeví zájem.
Na vlastní žádost mu bude také členství zrušeno. Členství trvá jeden rok.
Členové/Členky z roku předchozího musí v reakci na výzvu Organizační rady (viz
dále) své členství každoročně aktualizovat svým souhlasem.
Každému členu/člence je umožněno pořádat a
organizovat vlastní akce s využitím loga WeDuSiMy, jejího technického zázemí a
případné materiální podpory na přípravu propagačních materiálů. Každému
členu/člence bude při přípravě jeho akce poskytnuta maximální organizační a
logistická pomoc (kontakty na odborníky a odbornice, informace o tématickém
materiálu, pomoc s rezervací místnosti, příp. distribucí propagačního materiálu
).
Administrativní stránku chodu WeDuSiMy zajišťuje
její Organizační rada. Organizační rada má tři členy/členky, z nichž
jeden/jedna je vždy hlavní kontaktní osobou, dva/dvě působí jako jeho/její
zástupci. Organizační rada rozesílá informační maily, vypracovává plán
aktuálních akci, pomáhá s organizací aktivit jednotlivých členů/členek,
komunikuje s katedrou a zajišťuje presentaci WeDuSiMy navenek. Organizační rada
se obměňuje každý semestr. Při ustavování nové Organizační rady bude
respektován názor všech členů a členek WeDuSiMy. Není možné, aby byl některý
z členů/členek Organizační rady trvale nepřítomen (zahraniční stáže, práce
na plný úvazek).
Členstvo se schází dle potřeby, obvykle na začátku
každého semestru. Setkání svolává Organizační rada, která funguje po celé
pololetí.
·
Vybrané akce WeDuSiMy:
Jar 2000
o
21.3.2000 – Prvé stretnutie
o
4.4.2000 – Príprava podoby WeDuSiMy
o
10.5.2000 – Iva Šmídová, Dušan Lužný, Korea a moonistická svatba,
diskusia
Jar
2001
o
2.4.2001 -
Braňo Škopko (študent architektúry na VŠVU Bratislava), „Čandígahr – jak
vystoupil Le Corbusier na vrchol“, premietanie diapozitívov, diskusia
Jeseň 2001
o
17.11.2001
Marie Valentová, Jak uchopit realitu, aneb čím víc tlačíš, tím víc uniká,
prednáška
o
20.11.2001
Attila Kovacs, Usamah Bin Mohammad Bin Laden a současný Islám, prednáška
o
4.12. 2001
Petra Kubáčková, struktura? - diagram – symbol,
prezentácia materiálov k mgr. diplomové práci
Jar 2002
o
12.3.2002 –
Petr Kouřil, „Svět psů ve světě lidí“, prezentácia diplomovej práce
o
19.3.2002 - Ivo Bělohoubek, Petr Lebeda, „Deglobalizácia“, diskusia
o
10.4.2002 – Vít Kouřil, Monika Metyková, „Naše deníky v jejich
rukou“, diskusia
o
14.5.2002 – Kateřina Janků, Lenka Bánovcová, „Jak se dá dělat věda
zajímavým způsobem“, diskusia
o
Účasť na Fotbalovom turnaji na FSS, tým WeDuSiMa
Jeseň 2002
o
1.10. – Pavel Klvač, „České vesnice v rumunském Banátu“, premietanie
diapozitívov, diskusia
o
19.11. – Tomáš Bitrich, „Archivace a sekundární analýza kvalitativních
dat“, diskusia
Jar 2003
o
18.3. – Milan Vladyka, „Stereotyp a subjekt v reprezentaci
afghánského konfliktu“, prezentácia klauzurnej práce
Jeseň 2004
o
1.12. – Michaela Šuleřová, Barbora Vacková, „Povídání o sociologii města,
sociologii architektury a urbanismu“, prezentácia diplomových prác
o
16.12. – „Absolventi sociologie na trhu práce“, stretnutie študentov
sociológie s absolventkami FSS, diskusia
Jar 2005
o
28.4. – Setkání a diskuze členů katedry sociologie FSS MU se studenty
o
19.5. – přednáška Evy Šlezingerové „Žádoucí těla, Leni
Riefenstahlová a vizuální sociologie.(Panopticon nebo Matrix?)“
Jeseň 2005
o
23.-25.9. –
Cikháj (víkendová seznamovací akce pro prváky sociologie, setkání studentů a
pedagogů, velká party před začátkem nového semestru)
o
20.10. Zahájení série čtvrtků
sociologizujícího dokumentárního filmu – projekce filmu Supersize Me (Morgan Spurlock, 2004)
o
10.11.2005 – 18:00 „čtvrtky
sociologizujícího dokumentárního filmu“ na FSS MU – projekce filmu High
School (Frederick Wiseman, 1969)
·
ABY JENOM KVETLA
Inspirační
iniciativa studentů sociologie naší katedře
Jsme skupina
studentů, kteří se před několika lety rozhodli věnovat studiu sociologie. Ať už
naše pohnutky k započetí studia na Fakultě sociálních studií byly jakékoli,
tato disciplína si postupem času získala náš velký zájem a náklonnost.
Sociologie v nás zkrátka hluboce zakořenila. I díky získaným poznatkům a
vědomostem se ve chvílích, kdy se naše studium víceméně chýlí ke konci, stále
více zamýšlíme nad tím, jak by se pojetí její výuky dalo vylepšit.
Proto jsme se po
déletrvající diskusi rozhodli podělit se s vámi o myšlenky, k nimž jsme
dospěli. Obracíme se na vás jako na odborníky, jejichž práce si vážíme. Během
času stráveného na naší fakultě jsme vnímali váš soustavný zájem o zlepšování
způsobu a náplně výuky, za nímž evidentně stojí značné úsilí, kterého si velmi
ceníme. Ovlivněni zájmem o sociologii, jenž se vám v nás podařilo zažehnout,
bychom rádi nabídli pár inspiračních podnětů, které by mohly pomoci dalšímu
rozvoji naší disciplíny, aby nám mohla v budoucnosti jenom vzkvétat.
Syntézu našich úvah
jsme rozpracovali v následujícím materiálu. Ony podněty jsme zformulovali do
podoby tématických oddílů, z nichž každý představuje určitou širšího otázku,
která podle našeho názoru skrývá potenciál pro zamyšlení nad tím, jak
sociologii ještě příhodněji vyučovat a studovat. Neradi bychom, aby byl tento
text chápán jako kritika per se, ale spíše jako impuls k navázání vzájemné
komunikace, která by mohla vést k společné snaze o soustavné vytváření koncepce
sociologie ještě přínosnější pro studenty, vyučující i laickou veřejnost.
Zmíněné tématické
oddíly jsme nazvali Sociologové na trhu
práce, Sociologové v posluchárnách a Sociologové ve světě kolem nás.
SOCIOLOGOVÉ NA TRHU PRÁCE
Při studiu
sociologie jsme si uvědomili podstatný fakt. Stejně jako u většiny oborů lidské
činnosti i zde funguje křivka normálního rozložení, jak ostatně ukazují i grafy
publikované každoročně po přijímacích zkouškách. To znamená, že i mezi studenty
sociologie je poměrně malý počet výborných a talentovaných jedinců, zatímco
dominantní část osciluje okolo průměru. Současný způsob studia velmi dobře
umožňuje a zabezpečuje možnost akademické kariéry těm, kteří se pro ni
rozhodnou a jejichž schopnosti tomu odpovídají. Gaussova křivka však ukazuje,
že studentů, kteří by mohli pokračovat v akademické kariéře nemůže být mnoho a
ani není zájmem akademické půdy, aby většina absolventů oboru zůstala na
univerzitě či se etablovali na univerzitách jiných a vytvořili tak ze
sociologie disciplínu uplatnitelnou pouze v akademické sféře. Logicky tedy
většina studentů sociologie bude po získání diplomu směřovat mimo univerzitu a
bude svůj sociologický um nabízet na praktickém, méně teoretickém a tvrdém
pracovním trhu.
Pokoušíme-li se již
nyní, během studia, najít práci, která by se sociologií úžeji souvisela,
setkáváme se s tím, že vlastně nemáme mnoho co nabídnout vzhledem k požadavkům,
kterými se subjekty pracovního trhu vyznačují. Značná část předmětů, které jsou
v rámci studia sociologie nabízeny, probíhají ve velké distanci od praktické
upotřebitelnosti a stávají se víceméně pouze mentálním cvičením. To je sice
důležité pro každou lidskou bytost, protože ji pomáhá rozšiřovat její přirozené
obzory, není to však samo o sobě dostatečnou kvalifikací, která otevírá dokořán
brány personalistů.
Není to však jen
tím, že by společnost, organizace a firmy pouze nedokázaly docenit a využít
poznatky, kterými sociologie disponuje. Problémem je, že ani mnozí sociologové
profilovaní studiem na FSS MU nedokáží dostatečně vytěžit potenciál tohoto
oboru a dále jej nabídnout, protože teoretické znalosti zde nejsou přílišně
žádané a co do statisticko analytických dovedností se jen těžko můžeme vyrovnat
například absolventům matematických, statistických a informatických oborů. Je
nám v podstatě zprostředkována forma, ale bez možnosti tréninku její hlubší
aplikace na konkrétní obsah. Výzkumné dovednosti získané v metodologických a
analytických kurzech by podle našeho názoru měly být v daleko větší míře
využívány k analyzování konkrétních problémů, což by zároveň vyžadovalo i
daleko větší aktivitu studentů samotných.
V souvislosti s
popsanými myšlenkami bychom rádi v hrubějších rysech načrtli několik
potenciálních vylepšení:
· Myslíme
si, že by za úvahu stálo zavedení „nadstavbového“ statisticko analytického
kurzu, který by fungoval jako celistvý simulovaný výzkumný projekt s využitím
existujících dat, ve formátu výzkumného procesu. Je rovněž škoda, že úžasně
obsáhlé a kvalitní databáze Eurostatu, Eurobarometru, ILO, OECD, WB a dalších
nejsou používány k více účelům než jen ilustraci látky v kurzech.
· Studentů,
které si představitelé katedry vybírají pro spolupráci na četných výzkumných
projektech, je zcela marginální počet. Přitom learning by doing je podle nás asi tou nejefektivnější
metodou, která se dá jen těžko substituovat. Projít konkrétním výzkumem a
účastnit se řešení konkrétních problémů je tou nejlepší školou. Není jistě v
možnostech katedry přizvat ke konkrétním výzkumným aktivitám větší počet
studentů coby spoluřešitele. Přesto se domníváme, že by bylo možné a plodné
vyvinout systém, kde by se studenti a výzkumníci z řad členů katedry setkávali
při řešení výzkumných problémů. Konkrétní formou by například mohl být
seminární kurs tematicky zaměřený na konkrétní grantový výzkumný projekt, v
jehož rámci by se studenti účastnili řešení jednotlivých metodologických,
teoretických a analytických problémů a cvičili by tím své výzkumnické
schopnosti pod vedením odborníků.
·
Sociologie na FSS je jedním z oborů, v jejichž rámci neprobíhá praxe. I
když členové katedry styky s neziskovou či komerční sférou mnohdy mají, přístup
studentů k tomuto komunikačnímu kanálu je dosti komplikovaný. Tím, že studenti
oboru, který je zaměřen na společenské problémy a sociální aspekty, nemohou
využívat institucionalizovaného systému pro získávání zkušeností v organizacích
a firmách pod supervizním vedením ze strany pedagogů, se vytváří určitý
skleník. I díky tomu nabyté vědomosti a dovednosti nemohou být dostatečně
uplatněny v konkrétní interakci se subjekty, pro které by sociologie mohla být
užitečná a prakticky využitelná. Téměř vše zatím závisí na soukromých
aktivitách studentů. Myslíme si, že by bylo vhodné postupnými kroky začít
koncipovat systém spolupráce s externími podnikatelskými, lokálně správními a
neziskovými subjekty a vytvářet příležitosti ke stážím. To by znamenalo
oslovovat vyjmenované subjekty, nabízet spolupráci se studenty a sdělovat jim
možnosti využití sociologických znalostí v jejich fungování. Není nutné obávat
se profanace oboru stykem s komerčními odvětvími, jako jsou marketingové
agentury, developerské firmy, architektonické kanceláře, PR agentury, úřady
městských částí a podobně. Mnozí absolventi v těchto oborech pracovat chtějí a
někdy pak také po studiích pracují. Spolupráce s uvedenými subjekty je velice
cenná a může významně napomoci proniknutí do fungování reálného trhu práce již
za doby studia.
SOCIOLOGOVÉ V POSLUCHÁRNÁCH
Dominantním způsobem
práce studentů je psaní esejů. Jejich zadání je většinou orientováno tak, že
výsledné eseje víceméně slouží k prokázání přečtení zadané literatury a
schopnosti práce s dalšími zdroji. Myslíme si, že by bylo také přínosné
orientovat zadání esejů směrem k využívání aplikace naučené látky na konkrétní
a aktuální problematiku, na využívání teoretických koncepcí k vysvětlení
každodenních společenských fenoménů. Tím by studenti byli daleko více vedeni k
orientaci na sociologické přemýšlení o problematických aspektech života
společnosti.
Domníváme se, že
vzhledem k cíli kontinuálního zlepšování práce studentů je jedním z
nejpřínosnějších elementů studia zpětná vazba. Veliká část písemných prací,
které jsou dominantní formou výstupu z kurzů, není vyučujícími často zpětně
probírána se studenty a jedinou formou zpětné vazby je známka v IS. Student/ka
velmi často netuší, zda je jeho/její esej kvalitní či nekvalitní. V takovém
uspořádání je potenciál na stimulaci studentů ke zlepšování jejich práce jen
velmi malý, jelikož student/ka má sám/sama jen malou schopnost adekvátní
sebereflexe a stimulu ke kritickému pohledu na vlastní práci.
Dalším prvkem, o
kterém si myslíme, že by mohl zkvalitnit výtěžek studia, je častější využívání
referátů studentů s důrazem na hodnocení jejich strukturovanosti, konzistence,
logiky a přednesu, využívání multimédií při prezentaci a schopnosti diskuse. V
současné době se totiž schopnost umět téma zpracovat a kvalitně prezentovat
stává jednou z klíčových dovedností terciéru, do kterého většina sociologů
směřuje a bez nichž se v něm neobejde.
Pro sociologa je
styk s každodenním společenským děním naprostým základem k tomu, aby se pomalu
stával odborníkem na události, které se kolem něj odehrávají- tedy člověkem,
jež se je pokouší interpretovat, zasazovat do širších kontextů a rozumět jim.
Je samozřejmě věcí každého studenta, jestli zůstává k dění kolem sebe netečný.
Do vysoké míry by však výuka tyto aspekty měla obsahovat a studenty k nim vést,
což se v současné době příliš neděje. Mnoho kursů, které jsou věnovány různým
oborovým sociologiím využívá aktuálních událostí a náznaků trendů k tomu, aby
ilustrovaly svá témata spíše výjimečně. Myslíme si, že je velice na škodu, že
někteří přednášející ve svých kursech hlouběji nezprostředkovávají trendy,
které se v záběru jejich oborů rýsují. Jejich indikace je možné nalézat na
internetu, v tisku, na výstavách a podobně a následně je aplikovat na koncepce,
které patří do jejich odborného zájmu. (Například: sociologie města by mohla
věnovat část prostoru novým trendům v developerství, vznikajícím urbanistickým
koncepcím, jako v pražských Holešovicích a Karlíně nebo Brně a vést studenty k
práci na vyhledávání informací a článků o tomto tématu a přemýšlení o jeho
konsekvencích. Takto může být však vyučováno daleko více kurzů.)
Dle našeho mínění
by byla v kurzech užitečná větší interaktivita orientovaná na společnou diskusi
o aktuálních společenských událostech ve světle relevantních teoretických
koncepcí a pohledů.
SOCIOLOGOVÉ VE SVĚTĚ KOLEM NÁS
Jako sociologové
chceme být lidmi, kteří se vyznačují širokým rozhledem a povědomím o mnoha
oblastech života společnosti. Abychom byli skutečně kvalitními odborníky,
musíme být otevření a mít styk i s vývojem a trendy v mnoha jiných oborech,
protože ve většině z nich se odehrávají věci, které mají sociologickou
relevanci. Samotná sociologie je nástrojem poznání, která potřebuje obsah,
jehož významnou část zprostředkovávají jiné obory. Myslíme si, že v
sociologickém studiu víceméně chybí zprostředkovávání znalostí, které právě
jiné obory přinášejí a které mají s naší disciplínou významné obsahové
propojení. Máme zde na mysli zejména obory jako je architektura, design, obchod
a marketing, management, soudobé umění, informační technologie a další. Styk s
odborníky, kteří se těmito obory zabývají na jiných školách nebo je prakticky
vykonávají v tržním prostředí by byl pro studenty sociologie velice přínosný;
poskytl by také možnosti spolupráce mezi studenty různých oborů, což by rovněž
umožnilo sociologii svým poznáním přispět k rozvoji mnoha jiných disciplín.
Proto si myslíme, že by bylo vhodné nabídnout spolupráci institucím jako
například VŠUP Praha, VŠUP Zlín, FA VUT, FI MU, FAMU, Fakultou marketingu Zlín
a požádat osobnosti z těchto škol i praxe o více než jednorázové přednášky.
Fakulta sociálních
studií Masarykovy univerzity se nachází v druhém největším městě republiky. V
jeho rámci se zákonitě odehrává téměř vše, čím se při studiu sociologie
zabýváme. Studujeme obor, který se ze všech humanitních věd dotýká života města
prakticky nejvíce. Ve městě každý den vznikají problémy, které se týkají
sociologických témat a vzhledem ke kterým jsou sociologické nástroje vysoce
relevantní. Přesto máme pocit, že studenti sociologie nejsou ve významnější
míře s touto lokalitou propojeni co do podílu na zkoumání a řešení takovýchto
problematických otázek. (Zmíněnými okruhy, které máme na mysli jsou například
fungování MHD, suburbanizace, úpadek sídlištního života, nové urbanistické
koncepce Vaňkovka a posun nádraží, kontinuální ghettoizace oblasti
Bratislavská, nekoordinovanost aktivit neziskového sektoru a další.) Ty pro nás
představují oblasti, kde můžeme využít evaluační výzkum, šetření veřejného
mínění, analýzu zájmových skupin. Pokud by se podařilo navazovat spolupráci s
Magistrátem a lokálními subjekty samosprávy, mohla by vzniknout velice přínosná
a oboustranně výhodná spolupráce. Určitá koordinace a zaštítění katedrou by
pravděpodobně byla účinnější, než pokusy jednotlivých studentů.
Uvědomujeme si, že je náročné koncipovat výuku oboru a vést kurzy tak, aby
vyústily v kvalitní sociologickou znalost a dovednosti absolventa. Samozřejmě
nečekáme, že zlepšování koncepce studia bude vycházet pouze od vyučujících a
chtěli bychom se na něm podílet. Protože máme sociologii rádi, chtěli bychom,
aby i naším společným úsilím dosáhla v Čechách podobně dobrého postavení,
kterému se těší například v Nizozemí, Británii nebo USA. To znamená, aby byla
vnímána jako užitečná, protože, slovy 78. prezidenta Americké sociologické
asociace Herberta J. Ganse (1997):
„podpora
sociologie ze strany obecné veřejnosti (...) závisí ve vysoké míře na tom,
nakolik veřejnost shledává sociologii jako informativní a jak může práci této
disciplíny využít.“ Myslíme si,
že naše sociologie má v naplnění tohoto předpokladu rezervy, které mohou
vyplývat také ze způsobu, jakým je vyučována. Chtěli bychom, aby tato
iniciativa vedla k našemu vzájemnému setkání, které by umožnilo vzájemnou
artikulaci názorů a postojů k tomuto tématu. Byli bychom rádi, kdybyste nám na
tuto iniciativu sdělili svůj názor.
Děkujeme Vám za
pozornost, kterou jste věnoval/a našim podnětům a těšíme se na další případnou
spolupráci.
S pozdravem
Iniciátoři:
Ivo Bystřičan, Petr
Jedlička
Primární
aktivisté:
Ondřej Hofírek,
Radka Klvaňová, Tomáš Potočný, Marta Sytařová
·
Kontakt:
n.dite.akka.papouch@mail.muni.cz
|
|
